Proces šroubování

Proces šroubování má podstatný vliv na kvalitu šroubového spoje. Ručně utažený šroubový spoj se chová zcela jinak než ten, který byl utažen například elektrickým šroubovákem.

Typ šroubováku má dále podstatný vliv na výsledek utažení. Existují následující typy šroubováků:

Přímo poháněné nástroje, jako jsou malé šroubováky nebo utahováky, mají maximální výkon, který je určen motorem nebo převodovým poměrem. Přímo poháněné šroubováky obvykle vybaveny zařízením (například spojkou), která proces šroubování při určitém utahovacím momentu vypne (vypínací šroubovák). Do této kategorie patří právě šroubováky HIOS (zde budou linky CL, BL, VBL,atd)

Škrtící šroubováky, u nich je dosaženo konečného utahovacího momentu, když síla motoru šroubováku již nepostačuje k dalšímu utahování šroubu. To znamená, šroubovák nemůže překonat odpor, který vzniká třecími a tažnými silami.

Příklepové a impulsní šroubováky přeměňují sílu motoru na točivý moment, přičemž je v průběhu procesu šroubování nepravidelně zapínán a vypínán příklep. Tímto způsobem lze realizovat velmi výkonné nástroje s příznivou hmotností na jednotku výkonu. Dělník má pak především stěží jeden reakční moment k vyrovnání. Také tyto šroubováky mohou být vybaveny vypínacím mechanismem. Co se týká kontroly utahovacího momentu, jsou oba druhy šroubováků vhodné pro dynamické měření.